Dovolená s Bublinkou
Dovolená může mít mnoho podob.
Pro nás dlouho mladé - hovořím o sobě - kteří již máme děti dospělé a tudíž školou nepovinné, může mít hodně netradiční podobu. A pokud máte rádi legraci, trochu cestování, zážitky a radost sdílenou s druhými, byl by tu jeden recept.
Co třeba pomoci hledat úsměv, který se někdy lidem schová?
Bublinka- Irene je tříletá kastrovaná kočička ragdolla seal mitted, zbarvením spíše vyhovovující plemeni RagaMuffin. Její bílý zvědavý čumáček a veliké udivené modré oči ji předurčují k činnosti, která, jak věřím, by jí mohla těšit.
Bublající princezna Irene pochází od Štětí a přijela k nám vlakem jednoho teplého letního dne na začátku července. Nepřijela pouze na dovolenou - hledala nový domov, protože její rodina usoudila, že po úmrtí tatínka, který o ni též pečoval, to pro ni tak bude lepší.
A tak tedy začala naše Bublinkatour, dovolená s Bublinkou, její zácvik pro felinoterapii a spousta radosti nejen v průběhu dovolené .
Prvním oříškem bylo, aby Bublinka zapadla do naší smečky.
Po příchodu bylo k nadšení nejméně tak daleko jako z Boleslavi na Sněžku - a ještě k tomu potmě. Přestože je Bublinka zvědavost sama, zalezla do přepravky až kam to šlo a vrčela a vrčela..... Nebo že by to byl basový zpěv?
Betty byla dobrá posluchačka, což Bublu ještě trochu "nadzdvihlo"..
Druhý den jsme však vyrazili s naší princeznou v kočáře na vyjížďku městem. Samozřejmě chrtí stráž nesměla chybět. A také klubové tričko, aby nám místo něj nenasadili slušivou svěrací kazajku.....
Arwen budila respekt, a tak naše princezna Irene mohla nerušeně obdivovat krásy parku Výstaviště, vodotrysk a stojany s voňavými surfiniemi, nejnovější boleslavský vynález.
Po každém okruhu bylo též nutné nechat odpočinout chrtí stráž.
Irene nechtěla opustit své vozidlo ani doma. Nezbylo, než nemilosrdně ji z něj vytřepat.....
Nicméně na balkóně se v něm nerušeně mohla učit ručním pracem a zejména pochutnat si na opravdové kulinářské specialitě - granulích posypaných sušenými rybičkami. Mňam !
(Že by nová specialitka do televizního vaření ?
No, to bychom nesměli mít čtyři roky televizi ve skříni....)
Ale protože nejen vyjížďkami v kočáře živ je ragdoll, barzoj i člověk, navštívila princezna Irene 4. července v doprovodu zkušené norky Teily boleslavský Domov seniorů.
Poctivá svačina je základ. Říkal to i Yetti.....
No, a tak to tedy začalo. Naše prázdninová cesta za zkušenostmi a společnou radostí v různých Domovech seniorů a LDN.
6. 7. 2017 - Státní svátek, výroční den upálení Mistra Jana Husa
"Tak svátek říkáte ? Kdepak, pracovat se bude," řekla Teila a vyrazli jsme na nádraží.
Ti seveřani se s ničím nepárají.....
Cesta vlakem do Mnichova Hradiště byla příjemná, poetická a přiměřeně dlouhá. Oranžový přebal na přepravku s logem klubu a nápisem "Kočka terapeut" budil zájem. Jeden malý chlapeček se ptal, jestli Teila nosí i bílý plášť. "Jasně," povídám. "A občas i brejle !"
(Ale zatajila jsem , že jen tehdy, když mi je s Yettim ukradnou....)
V Hradišti na nás již čekali Petra Badalcová s kocourkem Jeffim, kteří nás vzali na společnou návštěvu domova seniorů Modrý Kámen.
Též tráví dovolenou hledáním úsměvů.
Jeffi nebyl škrob a velkoryse se dělil o všechny chlupy ve svém kožiše.
Místo autogramů.....
Záhy jsme se ocitli v obležení milých dam, které si s námi i kočičkami povídaly a coby krásná kulisa běžela v televizi Zlatovláska. Co víc si přát ?
Jeffi si přál : kapsičku. A zahájil malou stávčičku. Vybojoval ji ! A mohlo se pokračovat v mazlení.
Teilinou profesionální strategií byla intervence vleže s minimem vlastní námahy. Byla úspěšná.
Pořídili jsme i několik bezhlavých fotografií se svolením fotografovaných.
(Kat Mydlář by jistě zajásal....)
A co má naše návštěva co dělat s Bublající Irenkou ? "Inu, je na čase, abys začala pracovat a nevozila se jen v kočáře", řekl Yetti a do kočáru hupsnul sám, než si to Irča rozmyslí. Natáhl tlapku a zálibně si prohlížel své pěstěné drápy. Pak Irču probodl pohledem a tvrdě pravil : "Příště jedeš ty, Bublo."
A co řekne Yetti, to je svaté, přátelé....
(Petro a Jeffi, moc děkujeme !)
7. 7. 2017 - pátek
Noc byla příjemná. Bubla Irenka nebublala, patrně ukolébána večerní projížďkou boleslavskými parky z předchozího dne.
Rozcvičku zahájila šplháním po všech skříních, co doma jsou.
"To se ti to šplhá, když jsi ragdoll !" prohlásil závistivě Yetti a předníma packama visel na knihovně v marné snaze vytáhnout svůj těžký zadek aspoň o pár centimetrů.
Odpoledne Irča hup do kočárku, Teila hup do kapsy, já hup do bot a hup do Domova seniorů přes ulici.
Na balkónku už na nás čekaly tři židličky - jedna pro paní Jindřišku, jedna pro Teilu, jedna pro mě....A co Bubla, ptáte se ? Inu, místo pro kočár se samozřejmě také našlo.
Nejprve se Teila usadila, občerstvila, prošla (cítila vynikající večeři, a tak se chtěla podívat, jestli už ji sestřičky nenesou), nechala se milostivě pohladit - a pak přišel Irenčin čas.
Teila moudře vyklidila židličku a na ni se usadilo její ragdollí veličenstvo. Nebublala - nastavovala krček a mohla si modré oči umhouřit blahem. Zato Teila pěla za mříží v přepravce smutné písně odsouzenců.
Trhala mám srdce a mříž.
Šla na to systematicky....
A tak si to holky zase prohodily.
Tedy princezna Irenka šla samozřejmě do kočáru.
A Yetti ? Že se ptáte, doma za škrabadlem poctivě vychrupoval ......
Kdo pojede v neděli do Hagiboru, zlatíčka ?
8. 7. 2017 - sobota
"Tak Bublo, otevři pusu, šup a mňam !" - takhle spolkla Bubla Irenka tabletku na odčervení. Dvě vteřiny - přesně. Yetti to stopnul.....
"Dneska," prohlásila Teila, "je Klokaní den."
"Cože? ", vytřeštila modrá kukadla Bubla ? "Kde ho máte ?"
"Tady," povídá Teila a ukázala na mě.
"Cože? ...... A ocas ?"
"Nemá," odtušila Teila,. "Nikdo není dokonalej. Ale má na břiše vak !"
"No a co s tím ?" nechápala Bubla.
"Budeš kočka v pytli. To se říká u nás v Emerice," prohlásil Yetti s hamburgrovou hubou, aby to fakt bylo anglicky.
A byla....A moc i to užívala. Hezky až do obchodu pro kávu a zase zpět.
Pravda, malá zastávečka v parku na lavičce.
Bubla je šikovná, Bubla je šampión !
Usmívající se bezocasý klokan s Bublou ve vaku
A za paní Annou šel dnes do Domova Amerikán Yetti......
9. 7. 2017 - neděle
"Do Hagiboru patří jen nejlepší," řekla Teila a skočila šipkou Klokanovi do kapsy.
"Užij si to," pravil Yetti a Bubla spěchala pro kmín, aby se Teila řádně okořenila, než se upeče.
Bylo to úžasné. Pan Otto vyprávěl....a když pan Otto vypráví, Teila se mu uvelebí na klíně a poslouchá, poslouchá a vrní.
Venku pršelo a Klokanovi pršelo z očí, a hřmělo v něm vzteky na lidi, kteří si myslí, že jsou víc než jiní, zavírají je do koncentráků a zabíjejí jim rodiny.
Cestou domů Klokan povídá : "Je dobře Teilo, že jsi kočka. Kočky koncentráky ani gulagy nestaví."
Jo, lidi, někdy je potřeba aby hodně zapršelo a zahřmělo ....
10. 7. 2017 - pondělí
Vedro. Kočičí volný den. Svlékly jsme si kožichy, pověsily je na škrabadlo a vyhodily se na dlažbu. Krásně to chladilo.....
Klokan pracoval až se z něj lilo a navečer v kapse přinesl dvacet kočičích paštiček.
To vedro bylo takové, až se docela vypařily......
11. 7. 2017 - úterý
Bubla poprvé sólo v boleslavském Domově. Samozřejmě v kočáře, jak jinak. A ulila si s sebou jednu kočičí paštičku ze včerejška.
Měla ji v kapse u kožichu....
Dvě hodiny se nechala drbat pod bradou, na bříšku no a taky za ušima.
A svítila svýma modrýma kukadlama.
Být to večer, v Domově ušetří za elektriku.....
12. 7. 2017 - středa
Kočičí odpočinkový den.
13. 7. 2017 - čtvrtek
Bubla v Domově.
Řídíme se heslem "Use it, or lose it" (Používej to, nebo to ztratíš).
Prostě trénink.
Hezky vedle nás na židličce, opět s kamarádkou paštičkou.
Bubla je ráda obdivovaná - a taky ráda poslouchá, když se vypráví.
Vypráví se hodně, je legrace, a tak to má být.
Chvíli se zastavit, posedět, popovídat a pohladit heboučký kožíšek. A Bublík se usměje modrýma očima.
Občas Klokana z lásky kousne.
Ale jen něžně.....
(Aúúúúúúú !!!! - To bylo Aboriginsky "nebolí".... )
PS: Kočárek, tak ten je k nezaplacení, když doprovázíme milé dámy
z balkónu na pokoj .
15. 7. 2017 - sobota
Byla, nebyla psí Národní výstava.
"Tam, milé Mňoukalky a Mňoukalové nesmíte," řekl Klokan
a s psacím strojem pod paží odešel pracovat.
To byl doma klid....žádná buzerace.
Ale odpoledne, když se vrátil, vyluxoval kočár a Teila do něj skočila šipkou.
"Do Vídně, pane průvodčí, do Vídně !" nadšeně bušila packou do boudičky.
"Prdlajs, "povídá Klokan, a vyrazili jsme za paní Aničkou.
Po návratu domů poslala Teila Yettimu na verandu telegram :
Pohoda. Stop. Fotky z Ceského ráje. Stop. Videla jsem Trosky. Stop.
Yetti odepsal : Ceho? Stop.
Jo, jo, už ty hamburgry nežer........
17. 7. 2017 - pondělí
Dneska rozdávala dobrou náladu v Domově Bubla.
Ale až navečer a pěkně za odměnu.
To bylo, lidi, mazleníčko.....
Podrbat pod bradičkou - nejdřív nalevo, potom napravo, za ouškama a znovu pod bradou - přéééésně tak !
Bublinko, máš nás dobře vycvičené.
A Bubla jen labužnicky modře mrkla na cvičeného Klokana.
18. 7. 2017 - úterý
"Hele, Bublo, víš jak se jinak řekne mazaná líná kočka ? povídá Yetti
s křížovkou před sebou a tužkou v tlamě.
Jasně, "T-e-i-l-a" - zapiš si to do křížovky na pět písmen.
"Dík...", řekl Yetti (a spolkl tužku i s hamburgrem).
A Teila ležela na verandě v křesle s mazaným úsměvem, zatímco si Bubla sundávala montérky, protože byla zase v Domově......
Není nad ledový skandinávský klid v českém parnu....
19. , 20. a 21. 7. 2017 - středa, čtvrtek a pátek
Kočičí volno a vedro.
Jen Klokan maká, až se z něj kouří...
"Hej, Yetti, podej hasičák !"
Nepodal, zato přiběhl s fotkou v tlapě a povídá : "Podívejte!"
A koukaly jsme, až nám Klokan musel huby zaklapnout.
"Kočka v černém !"
"Jo, a ten dlouhatánský ocas má na zametání stop !"
A tak se k nám - neplánovaně, jak už to tak život nese- v sobotu zase vrátí Linda-Sue a bude se také zacvičovat pro návštěvní službu.
"CFBI", povídá Teila a olízla si drápy, " federální agent.
Určitě zase Amík."
A Kokan Teile pošeptal, že Linda-Sue je napůl Nor a napůl Main.
"50 % dobrejch. Schvaluje se, " povídá Teila, nasadila černé brýle,
aby to bylo stylové
a šla si užít ledového klidu na verandě......
Linda-Sue, "Kočka v černém"
22. 7. 2017 - sobota
To byla sešlost ! Hezky odpoledne, v Domově na terase Yettík a Teilinka , milé dámy, pan Květoslav
a paní Jana, která přijela až z Plzně.
Bylo nám hezky a vedro, než přišla bouřka.
Kroupy mlátily na střechu pergoly a Teila na škrabadle nábožně naslouchala.
Yettík s očima jako talíře seděl v kočáře a čekal, až ho ty kroupy celého zasypou.
Nezasypaly - zato Bubla doma vzteky bublala, že jsme ji nechali doma.
A to ještě neví, že paní Anička založila v Domově její Fan club !
23. 7. 2017
Hagibor. Teila byla zase úžasná a dneska nebyla žádná válka, jen povídání, legrace a loupání jablíček.
Zato doma rozpoutala válku Bubla a prohnala Teilu celým bytem .
"Nežárli," povídá Klokan a šoupnul Bublu do vaku. (Nohama napřed).
A šly pracovat - a stal se zázrak - práce polidštila Bublu....i když je opice.!
24. - 27. 7. 2017
Klokaní práce a mazlení jen doma. Ale taky dobrý.
28. 7. 2017
Návštěva v DS Domino u letiště v Mladé Boleslavi.
No jasně, že zase jela Teila.
Klokan už plánuje, že jí koupí nový kočárek s nápisem FRAM - aby to bylo stylový, když to takový náš norský Amundsen.
Odpoledne vyrazila do Domova naše federální agentka SUE - no a samozřejmě jí paní Jindřiška hned dala krycí jméno Annie
(Sue se nám nějak špatně říká).
Sue-Annie tu byla hned doma - všechno znovu oprášila svým dlouhatáááánským ocasem a pak nás vzala na balkón.
Zdá se, že se Sue-Annie s felinoterapií narodila.
Babička Mišutka na to určitě koukala seshora z nějakého obláčku.
A protože to vždycky byly holka norská pracovitá,
vymetla přitom ocasem mraky na nebi.
Stejně jako Bubla - Sue-Annie pracuje za paštičku.
Ale Princezna Bubla už se těší na sobotní odpoledne
- půjde do Fan klubu paní Aničky.
Sue-Annie v klokaním vaku, opět s barzojím stopařem Arwen
29. 7. 2017 - Fan klub paní Aničky. Bubla ale měla oči jen pro otevřené okno. No, každý den prostě není posvícení.
3. 8. 2017 - Annie u paní Jindřišky. Pohoda sama - jen ty kapsičky se asi v misce před Annie samy vypařují. Vteřina - a jsou pryč.
4. 8. 2017 - Dopoledne Teila v Dominu - po práci se chvilku prošla v krásném parčíku. Pak prospala celý den na verandě.
Odpoledne Annie opět u paní Jindřišky.
5. 8. 2017 - dopoledne setkání s panenkami a Kočkou v černém. Annie si to náramně užívala. Pozorovala nás ze škrabadle s výrazem :
"Jen si hrajte, děti moje..."
Když nám to tedy milostivě dovolila, tak jsme se tedy trochu rozparádily
a vytvořily
i medvědího piráta ozbrojeného vidličkou a nožem !
- odpoledne Bublinka u paní Jindřišky. pěkně na balkóně a tentokrát bez paštičky i kapsičky, protože si bříško nacpala doma novými granulemi.
(foto bude dodáno s menším zpožděním)
7. 8. 2017 - Annie opět u paní Jindřišky. Dvě hodinky na balkóně
s povídáním, kapsičkou a hlazením byly v parném dni velice vítané.
11. 8. 2017 - Yettík v DS Domino v Mladé Boleslavi. Pan profesor Yetti cestoval v kočáře taženém Klokanem (jak jinak). Byla to velmi krásná návštěva a 2 kilometrová procházka - nebýt průtrže mračen. Naštěstí nás největší slejvák zastihl na Staroměstském náměstí pod podloubím. Poté, co doma posvačil kuřátko, a Klokan čistil kočičí záchodky, sušil si Yetti navlhlý kožíšek v kočičí postýlce. Přemýšlel přitom o tom, že je užitečné mít nejen Filipa, ale též pracovního a tažného Klokana.
Večer dorazila naše kočičí a psí paní doktorka a Bubla s Annie dostaly své pravidelné přeočkování.
Inventura prstů a rukou ukázala, že se vše obešlo beze ztrát.
12. a 13. 8. 2017 - Mezinárodní výstava psů. Klokan šoupl do vaku psací stroj a odskákal na Krásnou louku. Odpoledne pak v sobotu 12. zašla za paní Jindřiškou Teilinka a v neděli 13. 8. Annie. Moc se nám líbil barevný větrník v truhíku s mátou na balkónku a kapsičky, co pro nás má paní Jindřiška vždycky přichystané.
I když si Bublinka postupně zvykla na jízdu v kočáře, kterou miluje,
a na nošení ve vaku,
neúčastní se s námi již návštěvní služby - felinoterapie.
Moc ráda kouše, a to se bohužel s felinoterapií neslučuje.
Bublinčin případ prokázal, že talent v podobě výjimečné povahy nezle nahradit jakýmkoliv zácvikem.
